Topíme se v sobě

1. srpna 2018 v 13:36 | Abs |  Knižní recenze
Ahoj, nedávno jsem přečetla knihu, která se jmenuje Topíme se v sobě. Protože jsem ji hned přečetla a moc mě bavila, chtěla jsem Vám ji doporučit. Od této autorky vyšla ještě kniha Topím se v tobě, která by měla na tuto knihu navazovat. Rozhodně si ji mám v plánu taky koupit:)

Název: Topíme se v sobě
Autor: Jasinda Wilderová

Kniha vypráví o dívce Becce, která je velmi nadaná na jazyky a je velmi chytrá. Celý její život se točí jen kolem školy. Má pouze jedinou vadu a to je ta, že koktá a už od malinka s tím má velké problémy. Má bratra Bena, který je psychicky nemocný a závislý na drogách.
Becce se hrozně líbí Jason, který je velmi talentovaný fotbalista, ale bohužel žije s tyranským otcem, který z něj chce fotbalovou hvězdu. Otec Jasona neustále bije a jeho matka o něj nejeví zájem.
Jason je zamilovaný do nejlepší kamarádky Beccy, která se jmenuje Nell. Po nevydařeném telefonátu však jdou na rande Becca a Jason, kde hned zjišťují, jak moc blízcí si jsou. Stane se plno věcí, které situaci vyhrotí tak, že se Becca a Jason stěhují pryč od rodičů a studují spolu na Michigenské univerzitě.

Tato knížka je plná zápletek a zajímavých, ale hlavně smutných událostí. Proto ani moc nechci celý obsah knihy psát. Stačí si ji jen přečíst..přijde mi, že příběh Beccy a Jasona pohltí opravdu každého.

Moje hodnocení: 5/5
Už z úvodu mě kniha velmi zaujala podrobnými popisy všech postav a jejich seznámení. V této knize je velký důraz na sex, opravdu je velká část knihy popisování jejich milostných chvilek. Ale bylo to tak skvěle napsané, že se to dobře četlo. Kniha se hlavně rychle čte, děj utíká a stránky se nějak otáčejí jedna za druhou.
OPRAVDU DOPORUČUJI! :)

Abs

Zdroj obrázku: google.com
 

Komu dát své srdce?

30. července 2018 v 14:26 | Abs |  Téma týdne
Tohle téma mě velmi zaujalo, proto jsem se rozhodla o tomto napsat více.
Právě teď už rok prožívám lásku svého života. Ano, sice je mi teprve 19 let, ale troufám si říct, že za ten rok jsem dokonale poznala, co to ta láska vlastně je a komu to "místo v srdci" dát.

Já osobně jsem ho dala člověku, kterej pro mě dělá první poslední, neustále mě ve všem podporuje a pomáhá. A hlavně..dává mi neskutečnej pocit bezpečí a lásky. Mám v něm přítele, nejlepšího kamaráda a rodinu. Co je víc?

Když teď tak přemýšlím, tak by se měl každej zamyslet nad tím, komu své srdce dává. Protože potkávám čím dál víc lidí, kteří se láskou akorát spálí, protože jsou s nesprávným člověkem. Každej by si měl v hlavě srovnat, zda je jeho polovička ta, které chce obětovat nejen své srdce, ale i celý život. Někdy je ale občas hodně těžké si přiznat, že vaše polovička pro vás není ta pravá..

HLAVNĚ BUĎTE ŠŤASTNÍ A MĚJTE SE RÁDI, TO JE TO NEJDŮLEŽITĚJŠÍ!

Abs

Je anonymita dobrá k blogování?

27. července 2018 v 13:36 | Abs |  Ostatní
Ahoj ahoj ahoj,
poslední dobou jsem hodně přemýšlela, k čemu mi je vlastně ta anonymita na blogu.
Ono to má spoustu výhod.. můžu se vypsat naprosto ze všeho a nikdo neví, koho ten problém za obrazovkou vlastně trápí a hlavně taky vím, že spousta lidí v mém okolí by to, že bloguju, řešilo. Snažím se usilovat o to, aby mi názory jiných byly jedno, ale v některých případech je to bohužel težký. Ale tak co, uvidím, jakého názoru dosáhnu za pár měsícu nebo taky jen týdnů. Třeba se někdy objevím, haha:D

Zajímalo by mě, jak to berete vy? Preferujete, když vidíte tvář člověka, který tyto články píše nebo to neřešíte a je pro vás hlavní tvorba člověka?


Jinak mi napište do komentářu, kam letos jedete na dovolenou a jak si užíváte prázdniny.
Přijde mi, že tyto prázdniny jsou strašně neproduktivní a nudný. Jsem furt jen v práci, přítel to samý a skoro jsme ani neměli čas nikam jet. Už se těším, až na konci srpna spolu poletíme do Egypta a trošku si odpočineme.

Abs
 


Po půl roce opět tu?

21. listopadu 2017 v 13:56 |  Deníček
Ahoj ahooj,
je vážně divný sem po půl roce něco psát. A vážně se za sebe stydím, že jsem nic nepsala. Nechci se vymlouvat, že nebyl čas, prostě spíš jen nebyla nálada a chuť.
V minulém článku jsem psala o výletu do Amsterdamu. K němu byl zahrnut i výlet do Skotska. Bylo to vážně skvělý, Amsterdam je nádhernej.. rozhodně se tam chci ještě jednou podívat. V odpoledních hodinách jsme se nalodili na trajekt a zhruba 17 hodin jsme pluli do přístavu v New Castlu. Skotsko je nádherná země, dostala mě tam ta příroda. Byl to pro mě opravdu neskutečnej zážítek.


Toto jezero se jmenuje Loch Katrine, bylo to naprosto úžasný. Skotsko určitě stojí za navštívění.
Poslední den jsme jeli do města Cambridge, které je pro mě asi to nejhezčí město, které jsem kdy viděla. Ne jen, že tam najdete naprosto všechno, co potřebujete. Ale tolik pěkných kluků jste na jednom místě určitě neviděli, přísahám ! :D
Tak toto bylo takové kratší shrnutí výletu. Jelikož jsem tu dlouho nebyla, už by asi nebylo moc o čem psát, jelikož si nepamatuju tolik podrobností:D

Jinak prázdniny byly naprosto boží. Začaly dovolenou v Chorvatsku, kde jezdíme s našima a ségrou každej rok a je to tam skvělý. Mnoho lidí bere Chorvatsko jako strašný klišé, ale já to tam fakt upřímně miluju :D <3

Koncem července mi ale přišlo jedno velké štěstí. Můj tehdejší kamarád, do kterého jsem byla před 3 lety zamilovaná mi sdělil takovou jednu skvělou novinu. V prosinci 2016 jsme byli na jedné akci u nás ve měste a stěžovali si na naše předešlé vztahy a tak dále. Skončilo to doprovodem domů, kde jsme u mýho baráku stáli asi další 2 hodiny a povídali si. Nastal polibek na dobrou noc a přeskočila tam nějaká ta jiskra noo:D od toho prosince jsme si psali a psali, byl na mě strašně milej a hodnej, pořád mi skládal lichotky, jenže já to brala tak, že mi to píše jen tak no:D byla jsem dooost hloupá. Nastal červenec a on mi po 7 měsících vyznal lásku, noo jako přiznám se vám, že jsem to naprosto nečekala. Taakže nastaly výlety a letní láska začala. A pozoor, trvá do teď. Jsem opravdu ten nejšťastnější člověk na světě, protože takhle skvělýho kluka jsem ani nečekala, že budu mít.
Alee s tím nastává i jeden větší problém a to je vybíraní dárku na Vánoce:D pokud se tu najde nějaká slečna, která má nápad na dárek k Vánocům pro přítele, budu moc ráda, když mi ho napíšete do komentářů.

A to by asi bylo ze všech novinek v mém životě.

Abs






Amsterdam

16. května 2017 v 10:40 |  Cestování
18. června 2017 odjíždím na celodenní výlet do Amsterdamu. Vždycky byl můj sen ho vidět. I když to bude jen jeden den, hrozně se těším.





Zdroj obrázků: google.cz

Abs

Shrnutí Německa 2. část

23. dubna 2017 v 10:02 |  Cestování
27.3. 2017

Ráno jsme se nachystaly a vyrazily směr Heilbronn (Medine bydlela ve vedlejším městě).
Dorazily jsme k její škole, kde jsem potkala svou spoužačku a byla jsem za to úplně šťastná, že konečně můžu prohodit něco česky! :D Sedli jsme si do jedné třídy, kde nám jejich zástupkyně vykládala o jejich škole. Říkala nám, že tam mají i třídu pro imigranty, to bylo celkem zajímavý. Dále jsme dostali snídani a společně jsme snídali i s vedením školy.
Po snídani jsme jeli do centra Heilbronnu. Celkem mě tam zaujaly ty jejich vlaky nebo co to bylo :D prostě jak v Česku jezdí normální vlaky, tak ty jezdili i v centru města, neměli tam třeba žádný tramvaje. Navíc tomu říkali "train", takže to vlak asi byl :D Rozdělili jsme se na skupinky a prohlíželi si město. Heilbronn je hodně krásnej :)
Asi po 4 hodinách jsme se vydali grilovat. Šli jsme pořád do kopce a vážně to nemělo konce a to ještě k tomu pražilo slunko a měli jsme hlad. Ale stálo to za to, bylo to vážně super :)
Večer jsme šli jen ve čtyřech do Schischa baru, jak tomu oni říkají :D je to něco jak u nás čajovna, bylo to super, protože jak nás bylo málo a ne celá skupinka, tak jsme si aspoň dobře povykládali :)
Přijeli jsme domů a šli spát.


28.3. 2017

Tento den nás čekala první praxe. Měli jsme z toho trošku strach, ale jakmile jsem se dozvěděla, že tam jdeme ještě s jednou holkou z vedejší třídy a s její výměnnou studentkou, hned mě strach přešel. Rozdělili nás tak, že holky šly do "dřevozpracující části" a já s Medine do části, kde se jen malovalo, vyrábělo atd. Prostě taková "art" část.
Byla celkem sranda, protože nikdo tam neuměl anglicky a německy jsem rozuměla tak jedno slovo z deseti :D Postavili nás k jednomu pultu a ukazovali nám, jak máme správně překreslit malý obrázek na velký. Bylo to zajímavý, protože vážně moc kreslit neumím :D
Večer jsme šli do restaurace L'Osteria, kde jsme si dali pizzu, která byla moc výborná.
Dále jsme si šli sednout do dalšího baru, kde jsme si všichni Češi dali víno nebo pivo, ale Němci normálně džusy :D V Německu je pivo nebo víno od šestnácti, takže my jsme z toho byli hotoví a museli jsme toho využít :D Btw. Němci mají vážně hodně dobré víno.


29.3. 2017
Druhá praxe byla ještě větší sranda. Zase jsme malovali a zase nám to nešlo :D
O patro níž, ve dřevozpracujícím, vyráběli loď na jedno představení, které budou představovat za pár týdnů. A my jsme dělaly příslušenství a dělaly jsme té lodi komín :D no jako nebylo to nic lehkého, ale stejně nás pochválili, že jsme šikovný, měly jsme z toho radost :D
Odpoledne po práci jsme jeli vlakem do Neckarsulmu na bowling. Těšili jsme se na něho, jenže oni si tu objednávku nezapsali a neměli pro nás volno. Jen jsme se tedy prošli městem, dali si zmrzku a pomalu jsme odcházeli domů. S Medine jsme si udělaly takovej línej večer, koukaly jsme na filmy, pily horkou čokoládu a jedly popcorn.

Fotky máte v minulém článku, tak se můžete podívat :)

Abs

Fotografie z Německa

21. dubna 2017 v 17:25 |  Cestování
Taková menší ochutnávka z výletu v Německu :) zapomněla jsem si doma foťák, takže kvalita fotek odpovídá tomu, že je to foceno mobilem.
Ale vzpomínka je to pěkná :)




Dvě fotky z nočního Heilbronnu :)







Neckarsulm :) tam se mi hodně líbilo



Nádraží ve Stuttgartu




A na závěr jídlo, které jsme měli v restauraci v Heilbronnu. Bylo to strašně dobrý!

Abs

Shrnutí Německa 1. část

19. dubna 2017 v 15:46 |  Cestování
Už jsou to dva týdny, co jsem přijela z Německa domů.
Rozhodla jsem se už konečně napsat článek, o tom, jak to vlastně všechno probíhalo, jaké z toho mám pocity atd.

26.3.2017

Učitelka nám řekla, ať jsme 8:45 na místě, protože v 9 odjíždíme. Samozřejmě, že všichni byli na místě včas, jen učitelka přijela 8:58. Už jsme si dělali srandu, že shrábla peníze a nikam se nejede (ale to jen taková vsuvka :D) Jelo nás celkem 14 studentů + učitelka 15. Říkala nám, jak přijede minibus. Ok, čekala jsem cokoliv, ale to co přijelo vážně ne. Přijela dodávka, fakt nekecám. Prostě DODÁVKA s připevněným vozíkem vzadu :D v té chvilí jsem doufala, že toto je vážně nějaký vtip. Dobře no, dala jsem si kufr do toho vozíku (kterej jsem celou cestu sledovala, jestli jsme ho neztratili :D) a šla si sednou do té super mini dodávky. Samozřejmě, jak jsem lezla dovnitř, bouchla jsem se. Všichni z toho měli srandu, hlavně když jsem potom celej pobyt chodila s boulí na čele :D Říkám vám, ta představa sedět přes 9 hodin v tomhle byla hrozná a taky, že ta cesta strašná byla. Já jsem malinká, mám zhruba 160 cm a to se mi tam nevlezly nohy :D Všichni měli nohy daný do uličky a to vážně nezávidím klukům, kteří mají 190 cm :D ok, hned jak jsem vyjeli, chtělo se mi děsně čůrat (to bych nebyla já), celá cesta až do Prahy po D1, která se drkotá byla vážně super. Hlavně kvůli tomu, že jsme zastavovali až v Plzni :D
Přejeli jsme hranice a začala jsem být lehce nervózní, měla jsem čím dál víc strach z toho jaká bude moje výměnná rodina, z toho v jaké budu firmě, z toho, jak se domluvím (mám strach mluvit v cizím jazyce, ale v češtině jsem šíleně ukecaná :D) měla jsem strach prostě ze všeho. Jak mi cedule ukazovaly čím víc se blížíme k Heilbronnu, tím víc jsem chtěla naskočit na nejbližší vlak a jet domů.
Přijeli jsme na nádraží, kde jsme z okna všichni viděli obrovskou skupinu našich výměnných studentů i s rodiči. Ok, teď už není cesty zpět. Musím to zvládnout, co jiného mi zbývá. Seděla jsem v té dodávce skoro ve předu, takže jsem vystupovala jako první. A hele, copak se stalo. Zas jsem se bouchla :))) říkám vám, nikdy víc jsem se necítila trapněji. Jen jsem ze sebe vynutila takovej poloúsměv a šla jsem schovat :D doufala, jsem, že to nikdo neviděl, ale když se mě pak ptali, jestli mě ta hlava nebolí a jestli jsem v pořádku, tak jsem rudla čím dál víc :D Uviděla jsem svoji výměnnou studentku, která se jmenuje Medine, působila na mě strašně mile, tak jsem měla radost, že aspoň to bude v pořádku. Bydlela jsem teda v turecké rodině s její mamkou, s Medine a jejím mladší bráškou, kterému byly 3.
Hned po tom, co jsem dorazila k nim domů tam na mě čekala celá její rodina a hned mě tam začali všichni pusinkovat, byli ze mě hotový, protože jsem blondýna. Joo Turci jsou vážně moc hodní, měla jsem z toho dobrej pocit. Medine si se mnou chtěla neustále povídat. Samozřejmě moje "english skills" jsou na bodu mrazu, takže moje angličtina byla ze začátku typu "yes, ok, no, thank, oh really? me too" atd. :D Chtěla jsem domů, bylo mi strašně trapně, že anglicky moc neumím. Němci totiž umí vážně dobře. Je tam prostě jiná úroveň v jejich školách než u nás. Říkala mi, že má půlku předmětů v angličtině.
Chtěli, abych poznala tureckou kulturu, tak mi hned první den udělali na večeři typické turecké jídlo. Vypadalo to dobře, vypadalo to jak nějaké těstoviny s kuřecím masem a se smetanou. Jakmile jsem to ale ochutnala, nebylo to tak dobré, jak to na první pohled vypadalo. To maso bylo vážně divný, kuře to v žádném případě nebylo no.. zeptala jsem se, co to je. Ona na mě "It is a lamb." Ok dobře, právě mi dali na talíř ovcu? Už nikdy to do pusy nedám! :D ale tak jako snědla jsem to, protože hned první den nesníst jídlo mi bylo vážně blbý. Maminka si asi myslela, že mi to hodně chutnalo a hned, že další den na večeři udělá zase ovcu :D Po druhé bych to už vážně nedala, tak jsem se omluvila, že toto v Česku nejíme, jestli by udělala radši něco jiného.
Pak už jsem jen byla ráda, že můžu jít v klidu spát a že další den ráno uvidíme své ČESKÉ SPOLUŽÁKY.

Abs


Deníček 11.3.2017

11. března 2017 v 11:24 |  Deníček
Ahoj, ahooj, tak se vám po týdnu konečně ozývám !
Příští týden nám konečně začínají jarní prázdniny, mám z toho strašnou radost, protože tento týden ve škole se snad učitelé zbláznili nebo co. Psali jsem každý den v průměru tak 4 testy, dostali jsme strašně moc úkolů a projektů a to jsem ještě měla vytvořit prezentaci do IKT o tématu, které mě zajímá. Měla jsem téma "Cukrovka", protože toto téma mě moc zajímá a je celkem špatný, že o této nemoci moc lidí ani neví. Takže jsem zvědavá jak dopadnu :)

Jinak zítra odjíždím na hory a vrátím se ve středu. Jedeme na Slovensko, do střediska Jasná - Chopok. Byli jste tam už někdo? :) jedu tam poprvé, ale podle fotek to vypadá krásně a středisko je velikostně úplně super ! :)

I když jsem měla hodně školy, tak jsem si zvládla udělat zdravé cookies. Moc mi chutnaly, tak vám napíšu recept, protože je určitě musíte vyzkoušet! Mám v mobilu stáhlou aplikaci "Fit recepty" a veřte mi, že takových sladkých zdravých receptů je tam hodně a vypadají moc dobře.

Budete potřebovat:

- 150 g celozrnné mouky
- 3 lžičky prášku do pečiva
- 50 g hořké čokolády, kterou nakrájíte na kostičky
- 50 g medu
- 50 g ovesných vloček
- 20 g holandského kakaa
- 2 vejce
- 20 g jogurtu (nejlépe holandský bílý jogurt)

Postup přípravy:

1) Předehřejeme si troubu na 180°C.
2) Všechny ingredience smicháme v míse.
3) Na plech vyložený pečícím papírem tvarujeme lžičkou hrudky a pečeme při 180°C cca 12 minut.
4) Cookies při pečení hlídáme, abychom je nepekli moc dlouho a nebyly vysušené.

Abs
Zdroj obrázku: google.cz

O mně

4. března 2017 v 16:15 |  O mně
Ahoj, tento článek bude o tom, abyste se o mně něco dozvěděli a nečetli články blogerky, o které v podstatě nic nevíte.
Pokud budete mít ještě nějaké otázky, můžete se ptát dole do komentářů :)
ZÁKLADNÍ INFORMACE

Takže, jmenuji se Nikol, je mi 17 let a bydlím kousek od Brna. Jsem ve druháku na obchodní akademii. Nedá se říct, že by mě škola nějak nebavila, ale je to něco jiného než jsem očekávala a nejsem tam moc spokojená. Výhodou je to, že můžu v podstatě jít na vysokou, jakou budu chtít. Táhne mě celkem pedagogika, ale poslední půlrok se taky zajímám o psychologii, která mě začala hodně bavit. Asi si vyberu vysokou v tomhle oboru, i když vím, že je to celkem dost těžkej obor :D Bydlím s rodiči a mladší sestrou.


POVAHA
Když přejdu k povaze, jsem celkem kamarádská, citlivá a hodná, na to někdy až moc doplácím. Dokážu být ale velmi výbušná, netrpělivá a občas i hodně nepříjemná, protože asi jako každá holka mám svoje náladičky:D Jsem hodně ukecaná, umím si ze sebe udělat srandu a ráda se směju. Ale jsem i strašnej stresař, mám stres i z nějaké písemky ve škole třeba :D


VZHLED
A vzhled? Mám tmavší blond vlasy, modré oči, zhruba 161 cm a jsem plnoštíhle postavy. Někdy mám chuť se oblíct elegantně, někdy sportovně a někdy mám chuť jít do školy v teplákách :D styl oblékaní vážně vyhrazený nemám.


KONÍČKY
Co ráda dělám nebo co naopak nemám ráda? Ve volném čase ráda trávím čas s kamarády a kamarádkami, se kterýma chodíme na kafčo, do čajovny a děláme si z toho takovou tu typickou holčičí drbárnu :D:D:D Ale je teda pravda, že i když chodím na obchodku, kde teda máme rozhodně víc holek než kluků, tak mám víc kamarádů kluků a i víc si s něma rozumím.
Ráda čtu, poslouchám hudbu, chodím na festivaly a koncerty, v zimě miluju lyžování a úplně moje nejoblibenější činnost je cestování. V poslední době mě trápila i moje přibraná kila, tak jsem se rozhodla začít trošku jinak stravovat a z pohybu mám ráda běh a jízdu na kole. Chtěla bych začít chodit i do posilovny, ale ještě k tomu nejsem pořádně odhodlaná.
Naopak nesnáším nakupování! Což je u mě jako u holky vážně zvláštní, ale nemám ráda ty přeplněný obchody a to, že jsem vybíravá a nic se mi nelíbí. A pak si stěžuju, že nemám nic na sebe.

Schválně mi dolů napiště, jestli se v něčem shodneme, ráda si to přečtu :)

Abs

Kam dál